Na základě vašich dotazů ohledně vzdělávání v oblasti FKSP jsme se obrátili na dva odborníky PaedDr. Milana Štočka a Mgr. Tomáše Jandoru z Ministerstva financí ČR, aby nám poskytli své vyjádření ke změnám v hospodaření s tímto fondem.
Vzhledem k jednoduchosti problematiky není důvod pořádat vzdělávací program či webinář, neboť se pouze ruší povinnost povinného financování produktů spoření na stáří. Ředitelky a ředitelé škol mohou produkty na stáří i nadále podporovat, ale nemusí. Škola si tedy pravidla stanovuje sama a jediným předpokladem čerpání fondu je kulturní – sociální aspekt, na který jsou prostředky vynaložené (tedy i nadále příspěvek na obědy, kulturní akce, sportovní aktivity, relaxační aktivity, vitamínové přípravky atd.)
Níže naleznete podrobná stanoviska zmíněných odborníků.
PaeDr. Milan Štoček, specialista na školskou legislativu
§ 33 zákona č. 250/2000 Sb., o územněsprávních celcích
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.Ruší se povinnost požít nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců.Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona = celý fiskální rok může proběhnout podle nových pravidel.
§ 33 zákona č. 250/2000 Sb., o územněsprávních celcích
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.Ruší se povinnost požít nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců.Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona = celý fiskální rok může proběhnout podle nových pravidel.
Mgr. Tomáš Jandora, MŠMT, legislativní úpravy malých rozpočtových pravidel
V rámci legislativního procesu došlo ke schválení vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní rozvojové bance – Sněmovní tisk 700. K tomuto návrhu zákona byl vypracován pozměňovací návrh (tisk 700/2), jehož součástí je mj. i úprava FKSP. Konkrétně se jedná o zrušení poslední věty § 33 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, která zní:
„Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“
S ohledem na navrhované zrušení výše uvedeného ustanovení je součástí návrhu i přechodné ustanovení, které stanoví:
„Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Výše uvedený návrh již pouze čeká na publikaci ve sbírce zákonů, a proto po nabytí účinnosti zákona bude možné nakládat s účelově vázanou částí peněžních prostředků FKSP (penzijní produkty) stejným způsobem, jako se doposud nakládá s „volnou částí“ peněžních prostředků.Pravidla nakládání s FKSP si stanoví vždy sama příspěvková organizace, přičemž musí dodržovat pouze sociální/kulturní aspekt použití fondu, případně si být vědoma, která plnění poskytovaná z FKSP požívají daňového osvobození.
„Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“
S ohledem na navrhované zrušení výše uvedeného ustanovení je součástí návrhu i přechodné ustanovení, které stanoví:
„Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Výše uvedený návrh již pouze čeká na publikaci ve sbírce zákonů, a proto po nabytí účinnosti zákona bude možné nakládat s účelově vázanou částí peněžních prostředků FKSP (penzijní produkty) stejným způsobem, jako se doposud nakládá s „volnou částí“ peněžních prostředků.Pravidla nakládání s FKSP si stanoví vždy sama příspěvková organizace, přičemž musí dodržovat pouze sociální/kulturní aspekt použití fondu, případně si být vědoma, která plnění poskytovaná z FKSP požívají daňového osvobození.
